Co nám dávají do misky?
Dřív byli páníčci poctiví granuláři. Krmili celou smečku Acanou Extreme, která je ještě tučnější než běžná zátěžovka - v zimě totiž prý celá smečka byla jak z koncentráku, protože spálili hodně energie tím, aby se coby krátkosrstí zahřáli. (Já jsem v té době ještě do této smečky nepatřila, tak to mám jen z doslechu.)
Když jsem do jejich smečky přibyla já, tak mi dávali stejné granule, protože jsem prý potřebovala vykrmit. Byla jsem moc ráda, protože jsem byla hubená tak, že jsem mohla sloužit jako pomůcka do anatomie - byly mi vidět všechny kosti. Těch móc kuliček se nám všem docela v misce líbilo, protože nám chutnaly, ale pak se stalo něco, v co jsme ani nedoufali. Najednou místo té hromady kuliček přistála v misce flákota. To bylo radosti. Bylo to úplně něco jiného. Každý den napjatě čekáme, co že v tom žlutém kýblu dnes bude dobrého.
Jessie má teda trochu problém s tím, že jí nechutná moc slepičí maso a doslova nesnáší drůbeží vnitřnosti. To teda já ani Aaron nechápeme, ale na druhou stranu aspoň zbude víc na nás.
A co tedy přesně nám do těch misek dávají?
Syrové maso - hovězí ořezy, kuřecí skelety, slepice, morkové kosti, prasečí hlavy, vnitřnosti, hrtany, králíky, zajíce, prasečí nožky... K tomu různou zeleninu - mrkev, zelí, špenát, brokolici, celer, cuketu, salát, rajčata (prostě co zrovna najdou). Někdy nám tam dávají i ovoce - jablka, ananas, hrušky a podobně. Jako přílohu dostáváme předem namočené vločky (namočené ráno, večer krmené) nebo těstoviny.
Jako doplněk nám panička dává když si vzpomene roboran pro psy, plastin, sušené pivovarské kvasnice (v prodejnách pro hospodářská zvířata to stojí pár korun a nám to moc chutná), když vaří těstoviny, tak do toho přidává lněné semínko, abychom prý měli hezkou srst.
Na příští rok si chce panička nasušit mladé kopřivy a bylinky, co má na zahrádce. V létě je přidávala čerstvé.
Za svátek považujeme dny, kdy dostaneme tvaroh. Mňam.
Slyšela jsem páníčky, jak si povídají o tom, že je to vyjde levněji než těch moc kuliček v misce. Nám čtyřnožcům je tohle teda upřímně jedno, ale když jsou páníčci spokojení, tak jsou na nás mnohem hodnější.
Taky si povídali o tom, že příprava není až tak náročná. Večer když nás nakrmí, tak vytáhnou nějakou flákotu z mražáku na další den, aby rozmrzla, nastrouhají zeleninu, nachystají přílohu a za 10 minut je to nachystané. Prý těch 10 minut stojí obětovat za tu radost v našich očích když "stolujeme".
Jen chudák Tom dostává pořád tu hromadu kuliček. Svěřil se mi, že má citlivé zažívání (on je vůbec nějakej pošahanej). Ale slyšela jsem pánečka jak říká paničce, že by mu mohli zkusit dávat taky flákotu. Tak se snad chudák taky dočká.
Pac a haf vaše Delliria